pondělí 27. srpna 2007

David Brown: Šifra mistra Leonarda

po dlouhé době jsem opět něco přečetl. padla na to taky podstatná část pálavské dovolené (no přece ji celou neproprogramuju, ne?).

z tutý knížky jsem měl tak trochu respekt, protože mi o ní několik lidí nadšeně vyprávělo, že ji přečetli za jednu noc a že se to prostě nedá přerušovat. respekt jsem měl asi z obavy, že bych se nevyspal...

prní polovina knihy je opravdu zajímavá, děj se pomaličku rozvíjí do větší a větší šířky, navíc otevírá atraktivní témata (zvláště pro nás, rozené pochybovače o autoritách, tedy i o bibly) a opravdu se od knihy těžko odtrhává. celý den pak nad příběhem a různými teoriemi přemýšlíte... koho by nezaujala největší konspirace v lidských dějinách? koho by nezaujalo nejtajnější a nejzáhadnější středověké společenství?

v druhé polovině už se to vše ale nějak zamotalo, víc a víc se tam objevují stále a stále nepravděpodobnější a nereálnější cesty celého příběhu, hlavní hrdina je symbololog a vidí skrytý význam již zcela za vším a spíš jsem to dočítal s tím, že chci vědět, jak se to nakonec vyvrbí, než že bych byl u příběhu přikován.

mám rád obyčejné hrdiny, už moc ne ty, ze kterých se časem vyklube modrá krev (o které navíc ani nevěděli!). ještě větší mínus je, že si to čtenář už od začátku myslí sám. a poté, co jsem zavrhl jednu postavu, že prostě ten hlavní bídák (který vše způsobil a kterého neznáme) být nemůže, autor jej vesele usvědčí.

přemíru náhod dokonce několikrát v knize omlouvá vysvětlením, že to vlastně náhody nejsou a když se nad tím člověk zamyslí, je to vlastně logické...

nějak jsem se do toho opřel, viďte? nu... pokud hledáte knihu pro volný čas se zajímavým tématem, hlavně když máte i dost času na přemýšlení, nebojte se jí. ale nepřehánějte svá očekávání.

p.s: autor Vám navíc udělá takový guláš v některých historických faktech, že pak strávíte ještě další čas hledáním jejich správného a přesného znění. což vlastně není na škodu... a je dobré si na knihu udělat vlastní názor!

sobota 25. srpna 2007

Pálava

ten kraj je prostě úžasný! v pondělí dorážíme do Pavlova a rozkoukáváme se. v úterý už drandíme na kolech do Mikulova. jestli to na mapě vypadá tak, že t cyklostezka Pálavu objíždí, ve skutečnosti ji spíše přejíždí! ale o to je to zajímavější...

člověk stoupá výš a výš, neustále obdivuje krajinu a Dívčí hrad z nového a ještě a ještě lepšího úhlu pohledu. a ty vinice všude kolem!

Mikulov je jak ze škatulky, jen se hned po našem odchodu propadlo nádvoří a je z toho největší speleo objev ČR roku. ale to už znáte ze zpráv. přístě nebudu tolik dupat...

ve středu ráno prší, takže jedem na autovýlet. Břeclav mě zklamala: maj dezolátní hrad a to je skoro všechno. Hodonín už byl daleko hezčí a vysloveně nádherné je Uherské Hradiště. dost bylo měst, takže prohlížíme Buchlovickou zahradu, kde jsou opravdu, ale opravdu parádní stromy (Jakube, tady se mi povedlo přesvědčit Mamku, že ta naše zahrada potřebuje nějakou dominantu. teď proti sobě soupeří ořech a škumpa! :-D) v Buchlově jsme se nechali protáhnout celým hradem (naštěstí jeden z mála, kde Vám nepovídají o Bíle paní!) a nádhernou katedrálu ve Velehradě už nám bohužel zavřeli.

ve čtvrtek razíme do Lednice. koupil jsem si od jednoho hodného pána, který nám pohlídal kola výborný luční med a pak obdivujem zámek. a hlavně ty zahrady! Kiwátko, až tam budeš studovat, tak to tam máš prostě úžasný. jak venku, tak ve skleníku.

na pátek nám zbyly Valtice a Pohansko. městečko je dost fine, ale nejvíc mě oslovila expozice u vykopávek na Pohansku! Velká Morava mě přitahuje už dávno. proč se toho tolik ví o keltech a germánech a tak málo o Slovanech? hned jak dočtu toho Browna, šáhnu doma v knihovně po knize s názvem Velká Morava a nasaju pár informací. učit se člověk má pořád... času nějak ubylo, takže jsme ještě odpoledne vyběhli na Dívčí hrad, který se tu nad námi vyvyšuje...

cestou zpátky prohlížíme Brno, potkávám se tu s pár internacionály, kteří se tu učí česky, mimojiné i s dvěmi němkami, kterým budu v zimě dělat Buddyho v Plzni, na Špilasu jsme slízli zmrzlinu, na Konopišti zbaštili klobásu a uhýbali svatebčanům.

no ale už jsem doma jen vzpomínám. víno mají dobré, vinárničky též a krajinu opravdu nádhernou: krásně zvlněnou a krásně zelenou. a do toho semtam nějaký kostelík, zámek, hrad, ruina... odjížděl jsem jako vyčerpaný člověk, vrátil jsem se jak nadšený vinař (značka: sháním jižní svah na vinhrad) a historik! díky, Pálavo...

pár fotek...

čtvrtek 9. srpna 2007

jedu dom!

a je to tady! jednou to muselo přijít... od deseti hodin večer se k nám do Wohnheimkneipe scházejí lidé blízcí, se kterými jsem toho hodně zažil během semestru tady. náhoda tomu chce, že zrovna tuten večer je Kneipe (po třech týdnech) znovu otevřená (další bude až v září) a že krom mých známých tu jsou jen lidi z Kneipentýmu.

popsat se to nedá, je to prostě silné. jako všechno loučení... mějte se fine, snad se ještě potkáme...

pár fotek...

úterý 7. srpna 2007

vražda v půl třetí!

někdy prostě džbán trpělivosti přeteče, zvláště, když si ten druhý prostě nedá říct... znáte to jistě také: místo, abyste už několik hodin spali, neustále naříkáte:

„tak už se napij a jdi taky spát!“

nicméně je to marné a pak v jeden moment, to když se Vám navíc začne chtít čůrat, prostě rozsvítíte a onu ohavnou věc provedete. naštěstí se tyto ohavnosti dějí jen v noci...

sobota 4. srpna 2007

Fränkische Schweiz

dnes ráno jsme vyjeli na Ausflug do Fränkische Schweiz. no prostě paráda! podívejte se na fotky. celý den utekl jako voda a pořád by bylo co objevovat, prohlížet a navštěvovat. popřípadě také na co lézt. pořád nevěřím tomu, jak těch 11 hodin rychle uteklo...

pár fotek...