čtvrtek 31. května 2007

Berg

tak tuten jednoduchý Begriff tu teď vládne! přesně před týdnem tu začal vrchol sezóny: festival Berg!

cože to vlastně je? nemoho srovnávat s pivními festivaly, protože je neznám. mě to trošku připomíná hudební festival a trošku pouť. spousta atrakcí na kterých ze sebe člověk může nechat vytřást duši (taky na tu hroznou věc šla jen Iry a nás pět zbylých se jí jen smálo), ale třeba se i rozhlédnout. ten kolotoč vyjede do výšky 52 metrů! a je z něj nádherný výhled na město. a ještě si někdy skočím na Ruské kolo (kupodivu oni tomu říkají Riesenrad), které je ještě o něco vyšší a navíc si člověk neukroutí hlavu.

no a krom krámků se vším možným (jídlo, pití, cetky...) tu hraje na několika místech asi tak pět kapel, takže si každý najde tu svou. k tomu si do tupláku za sedum € koupí pivko a co víc si přát?

popravdě jsem od toho moc nečekal, ale je to dost dobré. právě díky těm kapelám, které jsou některé opravdu fine a člověk vydrží hopsat na lavičce (na fotkách to není vidět, ale všichni stojíme na lavicích a stolech; asi místní zvyk či co) celý večer.

Berg


www.der-berg-ruft.de

úterý 29. května 2007

pozdně...

chtěl jsem něco napsat. něco krásného. ale došla mi slova a nakonec z toho bude jen:
„Dobrou noc!“


sobota 26. května 2007

Nürnberges Flughafen

v úterý jsme s Physikdidaktische Koloquiem vyrazili na norimberské letiště. z Erlangenu je to tak deset kilometrů, s našimi zajížďkami po lese (hrome, zase křižovatka) spíš tak patnáct, takže jsme si zároveň udělali fine výlet na kole.

na letišti nás protáhli skenerem a kdo pípal dostal ještě osobní prohlídku. já měl smůlu a přístroj mlčel. zato mě překvapila otázka, zda bych se mohl napít z té flašky co mám v ruce. představte si, že si třeba jdete po městě se zásobou vody hezky v dlani a někdo Vás zastaví: „mohl byste se prosím napít?“

naložili nás do autobusu a projížděli vše možné, včetně letištní rampy. pak jsme ještě prohlédli systém na odbavování zavazadel. docela legrační pojízdný, různě zakroucený pás. kufry si tam spokojeně projíždí různými přístroji a na konci do nich šťouchne jedna z asi dvaceti boxerek, aby spadly do správného letadla. tam jsme ale fotit nesměli...

já vím, že je to neekologické (a taky jsem ještě nikdy neletěl!), ale hodně se mi tam líbilo. přeci jen... stroje jsou to nádherné!

cestou zpátky jsme objevili nááádherný kostelík, kde bych klidně z fleku začal bydlet a pravidelně zvonit na věži. a po opětovném bloudění jsme se vyloupli překvapivě u UrwildPferde a měli jsme štěstí. byly asi jen tři metry od nás, což se mi ještě nikdy nepoštěstilo...

Nürnberges Flughafen

úterý 22. května 2007

Neu Schwanstein

v neděli jsme prozměnu vyrazili na Neu Schwanstein. před sedmou ráno se scházíme na Bahnhofu a kupujeme Bayern Ticket. bohužel zaspala Maruška, a dorazila dvě minuty po odjezdu vlaku...

Nürnberg, Augsburg a v Bibenhofenu přistoupil Aritz s Eleni, kteří byli celou sobotu v Mnichově. ve dvanáct dorážíme do Füssenu a odtut je to již jen pár minut autobusem, který nás dovezl přímo až pod Neu Schwanstein. popravdě... nijak impozantně nevypadá. napřed ale vyrážíme na Hohen Schwangau, který je nádherně žlutý a vypadá celkem lidsky, že by se na něm dalo i bydlet. řešíme problémy s kašlem, Durchfallem a děláme si srandu z Čechů, když se jim nenadále vmísíme do jejich konverzace. přeci jen dohromady s Eleni a Aritzem moc česky nevypadáme...

na Neu Schwanstein je to pěkný kopeček. někteří, převážně Asiati, se nechávají vyvézt drožkou. pendlují tu asi dvě a dvakrát za den jsme potkali traktor se speciálním čistícím Gerätem, který odstraňoval z asfaltu koňské šrapnely. a že jich bylo!

Neu Schwanstein vypadá velice dobře. bílý kámen je přeci jen takový optimistický. akorát je tu neuvěřitelné množství lidí. prohlédli jsme nádvoří, ale dovnitř nejdeme. mě ty zámky přijdou vevnitř všechny stejné... šlapeme dále na Marienbrücke a to je to nejhezčí za celý den! jednak je cestou vyhlídka na Hohenschwangau a pak přímo z mostu (který je o 100 let starší než já) je nádherný pohled na Neu Schwanstein. a právě odtud je nejhezčí!

pak již jen sbíháme dolů k jezeru, koupeme se, sluníme, někdo odjíždí už v pět, plzeňáci v sedm. jak jsme se pak doslechli, měla první skupina lustig cestu, protože k pobavení celého vagónu nestihli vystoupit na přestup. naštěstí ty vlaky jeli chvilku spolu, takže přestoupily na další stanici.

Neu Schwanstein

pondělí 21. května 2007

Blaue Nacht

v sobotu se v Norimberku konala Blaue Nacht, kdy celé město žije až do pozdní noci, protože jsou otevřena všechna muzea, hrad a další různé výstavy, expozice a divadla. a to všechno na jednu vstupenku!

vyrazili jsme pohromadě s Maruškou a Martinou (trhnul jsem osobní rekord z pátku, protože jsme se domlouvali OPRAVDU na poslední chvíli!), v Norimberku jsme ještě přibrali Puy Suan. kupujeme za deset euro tickety a protože nám je špatně (respektive vůbec) neodtrhli, tak je pak prodáváme dále.

jenže! kam jít? je tu toho neuvěřitelně moc! nakonec jsme se shodli na hradě a cestou k němu navštěvujeme, co je při cestě. již první expozice nás nadchla. ač v Rathausu, tak umělecká. čtyřicet spících lidí. to muselo být strašně drahé, protože lidé jsou zde ze všeho nejdražší. někdo opravdu spí, někdo se snaží nesmát. u jednoho mládence jsme obdivovali medvídka, jednoho pána jsme dost pobavili. zvláště, když jsme si poblíž něj také lehli! ale upalujeme dále.

hrad je celkem fine, nejvíc však vynikne právě ve spojitosti s městem. a navíc je z jeho věže nááádherný výhled! Norimberk se mi začíná líbit. dál jsme se podívali do Albrecht Dürer Haus. paní Dürerová rozdávala modrý koláč a když jsem jí ho pochváli, dostal jsem další kousek. holky dostali Geschenk u starodávné tiskárny, totiž ručně otištěnou rytinu. mě nejvíce zaujala černá kuchyně. klidně bych vyměnil pohodlí automatického sporáku za takovou nádheru (ale chtěl bych se vidět po měsíci :))

setmělo se, potkáváme spoustu známých z Erlangenu a vandrujeme po městě. Spielzeugsmuseum, videoexpozice v parku, Vikingové na ulici, fotogalerie a kdovínacojsemzapomněl.

skoro hoďku jsme strávili na tanci v Balettförderzentrum a bylo to naprosto úžasné. asi si vyrazím v Plzni na balet. a pak se nám ještě dost líbila Africká výstava, kde hráli africkou hudbu, servírovali africké speciality (bohužel jsme přišli pozdě) a když jsme odcházeli, tak zrovna dotančil neuvěřitelně kouzelný tanečník!

na punkový koncert jsme dorazili po skončení (končili asi v jedenáct!) a protože se nám zrovna nechtělo na nějakou párty, kterých tu jelo neuvěřitelné množství a přeci jen už byla jedna v noci, jedeme dom. vlakem, který je neuvěřitelně plný...

Blaue Nacht


Veru, měla jsi pravdu. Norimberk je nááádherný...

sobota 19. května 2007

vivat la salsa!

včera jsme zašli do klubu Cubanito. cestou na sraz, který byl v deset ve městě jsem si udělal osobní rekord. 7 minut kolmo na Hugenot Platz! stihl jsem to dokonce ještě tři minuty před desátou. načež jsem tam deset minut čekal sám. to je naposled, co jsem šel včas! zdejší morálka co se týče dochvilnosti by mnohým, které znám, vyhovovala :)

Aritz nás pak zavedl přímo do klubu, ještě pak musel pro Eleny, která bloudila po městě. počáteční šok byl pohled do ceníku. koktejly stojí 8 Euro! no to znám. stejné to bylo v Mnichově v lednu... takže všichni češi zvolili pivo.

hraje fine muzika. kubánské rytmy! takže netrvá dlouho a ocitáme se na parketu. teda... pochytil jsem dva základní kroky a zatím je ani neumím navázat, ale ať žije salsa! po dlouhé době mě tanec opravdu (ale opravdu!) bavil. a když hráli cha-chu, tak jsem si i zadováděl. ale až přijedu dom, asi někam začnu na salsu chodit!

také jsem zavzpomínal na staré časy, když jsme večery trávili v besedě a pak doprovázeli děvčata dom. ale už toho moc nepamatuju a kroky stále zapomínám... co Chlupáči Ty?

a ještě jednou: vivat la salsa!

čtvrtek 17. května 2007

Wurstgulasch

měl to být Eintopf, ale byl to Zweitopf... a fine odpoledne, a konečně dorazil Jirka a asi to byla největší Privat akce (nepočítaje párty), kterou jsme udělali. a taky jsme naplánovali nedělní Ausflug...

Wurstgulasch

středa 16. května 2007

anglicky i německy

před pár měsíci jsme na Jankovo blogu dávali dohromady „francouzskou“ říkanku. narazil jsem teď na něco podobného v angličtině. a přece jiného...

Come shall then well bload? Then well bload shell when blaight!



a když už jsme u té angličtiny... kdysi se mi velmi líbil článek s doslovnými překlady. moment... a! tady je. v němčině toho moc neznám. ein Unterwasermann je profláknutý. kupodivu, ein Schwindelmann existuje a smáli se mi jen Češi...

občas sám něco vymyslím, ale ihned zapomenu. takže si pamatuju jen dnešní přeřek, když jsem u pokladny zjistil, že si nepamatuju PIN:

"Entschuldigung, ich habe ein Fenster!"



slečna se tvářila zaraženě, ale když jsem vytáhl bankovku, zjevně pochopila a vrátila mi kartu... ;-)

úterý 15. května 2007

dárky

také se Vás ostatní ptají: „co chceš k Vánocům/svátku/narozeninám?“ už pár let odpovídám: „nic“.

„no tak přeci něco potřebuješ, ne?“

„ne. co jsem potřeboval, jsem si koupil.“

chvíli trvalo, než si na to zvykli a první dárky opět „z hlavy“ byly trošku rozpačité. zvláště, když jsem zakázal kosmetiku... :)

ale tentokráte se opravdu vytáhli! kamarádi i příbuzní. a tak mám bundu na kolo (kterou jsem si říkal, že si koupím a jaké bylo překvapení, když se mi vyloupla v náručí), čapáky, tužku s laserovým ukazovátkem (počkej na příštím matematickym cvičení!) a masážní emulzi (to aby mohli pánové splácet dlužné masáže).

a je to opravdu opět ten fine pocit jako v dětství, kdy je člověk dárkem opravdu překvapen a potěšen. a když je to navíc ještě něco co se hodí a bude se léta používat, čtyřikrát lépe!

p.s: že nevíte co jsou čapáky? já z toho názvu byl také nadšen... hádejte!

čtvrtek 10. května 2007

vlčím!

kdo si mě ještě pamatujete, zapomeňte! Erasmácký prostředí na mě má špatný vliv...

jak vypadá den Erasmáka? přes den „chodí“ do školy. to vypadá asi tak, že ráno zaspí jeden Vorlesung, protože je od desíti. po druhém zajde do menzy, kde potká spoustu dalších Erasmáků. dozvídá se důležité informace o tom, co se dnešní den VEČER kde děje. tím pádem se zapovídá a přijde pozdě na další Unterricht.

odpoledne spáchá něco v kuchyni (čína s rýží, maso s rýží, zelenina s rýží, kuře s rýží, rýže s něčím od včerejška, houska se sýrem atd.) přečte maily, zopakuje německá slovíčka a ptá se ostatních Erasmáků, zda opravdu večer JDOU. popřípadě přesvědčuje ty co NEJDOU či je přesvědčován, ABY ŠEL.

večer si vzpomene, že se chtěl oholit, ale na to již je pozdě a třeba již někdo spí, takže svou zarostlou tvář potře vodou po holení, odváže kolo a tradá na párty.

český Erasmák dorazí na párty v deset hodin. s velkými výčitkami, že jde pozdě. nicméně TAM zjišťuje, že je tam sám a strachuje se, že je něco špatně. po půl hodině dorážejí ostatní čeští Erasmáci, v závěsu za nimi polští a začíná se ŽÍT. kolem půlnoci dorážejí španělští Erasmáci, v půl druhé Řečtí. to již ale český Erasmák pomalu začíná pokukovat po hodinkách a v půl třetí odchází. ostatní Erasmáci se tváří strašně překvapeně, že je přece brzy a že nemůže být müde!

jak vypadá týden Erasmáka? v pondělí Stammtisch v Bertos Cafe, v úterý párty u Bory (wie heisst Du? Bora. also das ist Deine Party, nicht? ja! o... ich heisse Erasmák!), ve středu Wohnheimkneipe v Ratiborer Strasse (ein Euro für ein Bier ist gut nicht? nein, komm in Tschechien!), ve čtvrtek párty v Alexu (říkali, že je to velký, ale že ten obrovskej sklep pokračuje ještě na dvůr 30 x 30 metrů, kde se griluje, jsem opravdu nečekal), v pátek Geburtstagpárty (hast Du ein Geschenk? nein, ich weiss nicht wer hat das Geburtstag), v sobotu po „obědě“ Ausflug mit unseren Rädern, na který dorazí jen třetina lidí, protože většina ještě nevstala, Ausflug se protáhne čajem až do večera, večeře a v neděli se vstává opět na oběd.

neděle je zvláštní den. Erasmák si uvědomí, že je další týden u konce a že by měl něco dělat. takže asi dvě hodiny zuřivě počítá Hausaufgabe, opakuje slovíčka a vůbec se snaží dát celému pobytu nějaký smysl.

zkrátka: vlčím. ale líbí se mi to... :-D

pondělí 7. května 2007

ještě umíš... slovní druhy?

tak schválně! kdo je ještě dá dohromady? připomínám, že to jsou takový ty věci jako podstatná jména, slovesa atd. a kdo je dá dohromady ve správném pořadí?

mě se to nakonec povedlo! správnost si můžete zkontrolovat na Wikipedii.

jak mě to napadlo? sprchoval jsem se! už je totiž zase pondělí... :-D při sprchování si nezpívám, ale dávám myšlenkám naprostou volnost. a myšlenky začaly přemýšlet nad českou gramatikou. Freud by asi řekl, že se mi stýská po rodné vlasti...

a asi by měl pravdu. minule jsem si takhle začal notovat nádhernou melodii... a jakou! až se mi chtělo brečet. když jsem se přistih, že si pobrukuju, chtěl jsem okamžitě vědět její název. trvalo mi asi tři vteřiny, než jsem si vzpomněl... když jsem o tom vyprávěl Lucce, prohlásila cosi o tom, že nemám tolik hulit...

neděle 6. května 2007

proč používám Jabber?

Jabber používám zhruba od stejné doby, co jsem přešel na Linux. tím pádem jsem musel opustit do té doby mou oblíbenou Mirandu (je menší, hezčí a bez reklam než ICQ od ICQ) a během hledání mě vyhovujícího klienta v Linuxu jsem objevil Psi a používám jej jako Jabber klienta s ICQ transportem.

není tomu moc rozumnět? teď jsem zakopl na netu o článek, který to dobře vysvětluje a i mě, který Jabber používá přes půl roku přinesl nové informace (například posílání SMS hezky rovnou ze stejnýho okýkna jako komunikování cez ICQ).

proč mám radši Jabber než ICQ? protože to není uzavřený protokol jednoho subjektu, nýbrž otevřený kód mezinárodní komunity lidí, takže člověk není odkázán na rozmary jedné firmy (ICQ, Skype, Microsoft...). v Linuxu (i ve Windows ve škole) jsem spokojen se s Psi klientem, kdybych byl čistě jen na Windowsech, asi bych zauvažoval o Google Talku, který již nyní provozuje Jingle (hlasovou komunikaci podobně jako Skype, ale přes Jabber protokol).

nebojte se Jabberu! je lepší... ;-)

čtvrtek 3. května 2007

Erlangen: grilčo

volné úterý! a v pondělí v noci spontánní rozhodnutí, že jedem grilovat k teichu do Dechsendorfu. na sraz u menzy v centru jsme s Yoko a Puy San dorazili o dvacet minut dýl (no jo, naše noblesní jízda a jedna nehoda), pak jsme ještě zhruba stejnou dobu opravovali různá kola, ale pak jsme si zbytek dne jen a jen užívali!

jídla i masa bylo nakonec spoustu a na vyžebraném uhlí a přenechaném rozpáleném grilu to šlo jedna radost... i voda byla fine!

Erlangen: grilčo